Vláda Andreje Babiše navrhuje zmrazit cenu dálniční známky a chce podpořit lokální producenty potravin

Ceny dálničních známek v Česku by se v příštím roce neměly měnit. Vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 29. června 2026 schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích, kterým chce zrušit předchozí vládou prosazený systém automatických valorizací ceny dálničních známek a vrátit se zpět k zákonem pevně stanoveným sazbám. Kabinet se také rozhodl podpořit lokální producenty potravin a nápojů tím, že budou preferovány v rámci nákupů a závodního stravování v institucích státní správy. Vláda se rovněž vrátila k otázce složení české delegace na summitu NATO v Ankaře a rozhodla o pokračování regulace cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic.

Českou delegaci na summitu NATO v Ankaře povede premiér Andrej Babiš, jak už vláda rozhodla dříve. Na základě předběžného opatření Ústavního soudu ale vláda do delegace doplnila také prezidenta republiky s jeho doprovodem. "Letošní summit je extrémně důležitý především z hlediska navrhovaných závazků, které navrhuje hlavně Německo, aby členské státy platily každoročně 70 miliard eur pro Ukrajinu. S tím samozřejmě souhlasit nemůžeme. Naše pozice je v tomto stejná jako v rámci Evropské unie. Tím, že neplníme ta dvě procenta, tak hlavně potřebujeme peníze pro český rozpočet," uvedl premiér Andrej Babiš.

Podle předsedy vlády už v tomto bodě může být pozice prezidenta republiky odlišná od vládní. "Myslím si, že je v zájmu České republiky, aby tento nesmyslný spor, který nás poškozuje a je zbytečný, nepokračoval. Myslím, že by to přispělo k uklidnění společnosti. Nejlepší by bylo, kdyby pan prezident na své účasti netrval," konstatoval premiér Babiš. Vláda je podle něj už teď připravena deklarovat, že prezident může Česko reprezentovat na summitu NATO v příštím roce. "Platí, že jsme vyhověli Ústavnímu soudu, ale jsme i nadále přesvědčeni, že i na neformální večeři i na samotném hlavním jednání by měla být zastoupena delegace vlády, jak jsme to původně před rozhodnutím Ústavního soudu plánovali," dodal předseda vlády.

Vláda pošle do Parlamentu návrh novely zákona o pozemních komunikacích, ve kterém ruší valorizační mechanismus každoroční úpravy ceny dálničních známek a vrací se zpět zákonem stanovenou pevnou sazbu, a to zastropovanou na úrovni letošních cen, tedy například 2 570 korun za roční známku. Vláda tím plní další bod ze svého programového prohlášení, v němž se zavázala zmrazit ceny dálničních známek. Návrat k předchozí praxi dává uživatelům dálniční sítě jednoznačnou předvídatelnost, kolik budou příští rok za dálniční známku platit. Pokud jakákoli další vláda usoudí, že je nutné dálniční známky opět zdražit, bude možné o potřebnosti tohoto kroku vést během přípravy příslušné novely zákona odbornou i politickou diskusi. Podrobnosti čtěte v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Kabinet podpořil i návrh na rozšířeníprojektu pomoci lokálním producentům potravin a nápojů. Jeho cílem je, aby z celkových finančních prostředků určených na nákup potravin státními institucemi a jimi řízenými organizacemi bylo postupně do konce roku 2028 minimálně 65 procent využito na nákup potravin místního či regionálního původu pocházejících z krátkého dodavatelského řetězce a minimálně pět procent finančních prostředků na nákup biopotravin. Projekt letos zavedlo jako první Ministerstvo zemědělství a vláda dnes rozhodla o jeho rozšíření i na ostatní subjekty státní správy. Stejný model pak doporučila zavést i samosprávám.

Kvóty se budou týkat především stravování zaměstnanců, nákupu potravin pro běžné občerstvení v rámci pracovní činnosti nebo pořizování potravin za účelem občerstvení na různých akcích, jako jsou např. veletrhy, semináře, konference, společenské nebo sportovní akce. Tím také plní další bod z vládního programového prohlášení, neboť se zavázala zajistit občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny prostřednictvím podpory domácí produkce a zpracování. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda rozhodla rovněž o dalším prodloužení opatření, které zavedla kvůli vysokým a nestabilním cenám ropy na světových trzích po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu. V platnosti tak zůstane jak snížení spotřební daně na motorovou naftu na nejnižší sazbu, kterou povoluje Evropská komise, tak i cenový výměr stanovující maximální přípustné ceny nejběžnějšího benzínu a nafty u čerpacích stanic a nanejvýš tříkorunová marže za litr pohonné hmoty, kterou mohou přirazit prodejci. Obě opatření budou nově platit do 19. července, poté vláda situaci na trhu s pohonnými hmotami znovu vyhodnotí. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet se zabýval také zabezpečením letecké záchranné služby po roce 2028, kdy stávajícím provozovatelům vyprší smlouvy. Rozhodl se revokovat usnesení předchozí vlády, která kvůli dohadům nad podmínkami tendru nedokázala připravit příslušná výběrová řízení. Vláda schválila konsenzus mezi ministerstvy zdravotnictví, vnitra a obrany, který i po roce 2028 zachovává současných deset stanovišť letecké záchranné služby a vytvoření jedenácté pro Karlovarský kraj. Pět stanovišť zajistí stát - Letecká služba Policie ČR v Praze, Brně a Ostravě, Armáda ČR v Plzni a v Karlových Varech. Na zbylých šest (Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, České Budějovice, Jihlava a Olomouc) bude vypsáno výběrové řízení na civilního provozovatele.

Vláda zároveň projednávala i návrh na bezúplatný převod majetku Karlovarského kraje souvisejícího s provozováním letiště Karlovy Vary do majetku České republiky. Karlovarské letiště převezme do správy stát s tím, že zachová civilní provoz, ale zároveň ho začne využívat i pro potřeby Armády ČR a právě i armádou nově provozovaného stanoviště letecké záchranné služby. Stát prostřednictvím Ministerstva obrany zajistí potřebnou modernizaci vzletové a přistávací dráhy - její prodloužení a rozšíření - tak, aby letiště mohlo plnit úkoly vyplývající z našich spojeneckých závazků v rámci NATO.

Vláda se zabývala také strategií rozvoje paliativní péče v Česku do roku 2035. Výsledkem její realizace má být zajištění dostupné, kvalitní a efektivní péče o nevyléčitelně nemocné a umírající pacienty a potřebného servisu pro jejich blízké. Strategie si klade za cíl zvýšení kvality života pacientů, rozvoj obecné a specializované paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty nebo třeba větší podíl komunitní péče. Důležitou součástí strategie je i rozšíření povědomí o možnostech péče, které je předpokladem včasného vyhledání pomoci. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.